RECENZE A KRITIKY


zpravy.idnes.cz / Josef Brož, publicista a nezávislý kritik (18. 3. 2013)

Román Těhotná vdova - Amisova krutá bilance sexuální revoluce
Zničující kritika sexuální revoluce. Nesnesitelná tíseň z postupného rozkladu západní civilizace. Nebo také velmi sebestředné autobiografické vyprávění. Těmito třemi epitety by se dal ve stručnosti pojmenovat román Těhotná vdova: důvěrné dějiny, zatím poslední do češtiny přeložený román Brita Martina Amise (*1949)...

>>> Celá kritika ZDE >>>

Hezky česky
Nelze se nezmínit o překladu Věry Kláskové. Je mistrovský. Nepotřeboval jsem český překlad odkládat často, abych ověřil text v původní verzi. Ne že by taková místa nebyla (třeba u „blue moon“ nevím, proč je tu překládáno za každou cenu jako „uherský rok“ – ale to je detail). Stručně řečeno, nestačil jsem na těch 444 stranách (bez vysvětlivek) obdivovat, jak se Klásková vypořádala se všemi těmi zahuštěnými obraty a terminologií – pro nepoučeného a lehce (ne-)pornoidního čtenáře. Klátit, lámat, šukat, píchat, vošukat...
Znáte ještě nějaké synonymum pro to jedno anglické slovo – fuck? Překladatelka musela vynaložit značný um - a to nejen pro termíny z puberťácké konverzační sexuologie, ale zvláště proto, aby zachytila široce rozprostřený Amisův styl. V něm rychlé přeskoky jsou pravidlem a z termínů, které se vztahují k období dnes již obdařeném silným mytologickým nátěrem, se může brzy zatočit hlava. Už jen pro tu břitce intelektuální konverzaci mezi hlavní postavou – autobiografickým Keithem Nearingem a jeho přítelkyní Lily.

www.pozitivní noviny.cz / Jan Jurek (8.11.2007)
W. Saroyan: Cyklista z Beverly Hills
Lidové noviny / Jan Kapoun (23.02.2002)

Peníze až především

V českém překladu vychází vrcholný román Martina Amise

Víte, vydělávat spousty peněz, to není nic těžkého, říká John Self, hlavní protagonista a současně vypravěč této prózy. A dodává: Kapku se to přeceňuje. Vydělávat spousty peněz je hračka. Jen se dobře dívejte. Ne, nenechte se mýlit. Nejde o další příručku, jak získat peníze, přátele a nekonečné štěstí, které zaplavují prodejny levných knih, ale o originální, mistrovsky napsaný román.

Knihy Martina Amise na sebe upozorňují aktuálními tématy, viděnými prizmatem až nesnesitelně břitkého sarkasmu.

Syn slavného otce
Autor je synem slavného britského spisovatele Kingsleyho Amise (1922-1995), jednoho z nejvýraznějších představitelů skupiny „rozhněvaných mladých mužů“, autora nesmrtelného románu Šťastný Jim (1954, česky poprvé 1960) a řady dalších knih, které si získaly popularitu i v českých překladech. Pravda ale je, že vztahy Martina Amise k otci byly všelijaké, jak ostatně dokazují i jeho lehce skandální memoáry. Martin Amis (nar. 1949), propíraný často v médiích i díky ohromující výši svých honorářů, hrál už od svého vstupu do literatury roli enfant terrible britské prózy. Jeho dílo u nás není neznámé. Připomeňme, že před deseti lety vyšel v Mladé frontě román Úspěch (1978, č. 1992), hellerovsky sžíravý příběh dvou nevlastních bratrů, jejichž výpovědi se symetricky prolínají a doplňují. Po průměrnějších prózách, metafyzickém thrilleru Jiní lidé: Tajemný příběh (1981, č. 1996) a sbírce apokalyptických povídek Einsteinovy příšery (1987, č. 1997), mu v očích našich čtenářů vylepšil kredit Noční vlak (1997, č. 2000), svižný román o vyšetřování záhadné vraždy atraktivní mladé ženy, který vydal Volvox Globator. Stejné nakladatelství nyní představuje ve zdařilém překladu Věry Pourové jeden z vrcholů záměrně šokující tvorby Martina Amise: román nazvaný Peníze s podtitulem Zápisky o sebevraždě, jenž v době svého vydání v roce 1984 zaujal čtenáře a kritiku nejen ve Velké Británii, ale i ve Spojených státech amerických.

Nadějné vyhlídky Johna Selfa
Okřídlený výrok Václava Klause o neexistenci rozdílu mezi čistými a špinavými penězi by mohl být životním krédem pětatřicetiletého Johna Selfa, úspěšného režiséra televizních reklam na cigarety, pití, jídlo a hanbaté časopisy. Ten vede šokující, drsnou, ale navýsost upřímnou zpověď o svém nezřízeném životě před chystanou sebevraždou. John Self, sevřený prsty neviditelné ruky trhu, je nenasytný, obtloustlý, groteskně komický zmatkář, zmítaný komerčním tepem doby. Co je ale nejdůležitější, John Self má peníze. Nebo si to alespoň myslí. Myslí si, že má na dosah ruky spoustu peněz, díky nimž, jak zdůrazňuje, si může leccos dovolit. Seznamujeme se s ním v době, kdy připravuje svůj první celovečerní film. Pendluje mezi Londýnem a New Yorkem, bydlí v luxusních hotelech, absolvuje setkání s finančně schopným producentem, scenáristkou, hereckými hvězdami první kategorie, ale zároveň je magicky přitahován nočními kluby a utápí se v alkoholu, drogách, pornografii a nevázaném sexu. Peníze jsou vždycky ve všem. A možná ještě drogy a ženské, uvažuje. Vidíte rozdíl mezi dobrem a špatností, a přesto si vyberete špatnost. Spokojíte se se špatností, přitakáte špatnosti.
Mistrně rozehraná partie
Navzdory názvu není román jen zpovědí o nevyzpytatelné moci peněz, ale i studií o závislosti, pádu a citové vyprahlosti. Ačkoli se děj odehrává začátkem osmdesátých let 20. století (John Self komentuje např. nepokoje v Polsku či svatbu prince Charlese s princeznou Dianou), je forma spontánní výpovědi s četnými hovorovými výrazy a vulgarismy jen zástěrkou pro nadčasový, pečlivě zkonstruovaný románový text. Postmoderní hru se čtenářem autor rozehrává nejen pomocí symbolických jmen postav (John Self, Selina Streetová, Martina Twainová), aut (Fiasko, Hyena V8, Autocrat), názvů barů (Shakespeare, Kreutzer) či výrobků (sendvič Hamlett), ale i svým vlastním vstupem do příběhu. Již v druhé kapitole si John Self všímá spisovatele, který se jmenuje Martin Amis: Jakživ jsem o něm neslyšel. Vy snad nějaký z jeho žvástů znáte? Později se s ním seznamuje, diskutuje s ním, a když projekt filmu utrpí první závažnou trhlinu, nabízí mu dokonce práci na scénáři. Nakonec, když se karta obrací a John Self nemá ani drobné na aspirin z automatu, rozehrává se svým stvořitelem partii šachu. Nelze nevzpomenout Bergmanův film Sedmá pečeť, kde rytíř hraje šachy o svůj život se Smrtí. Zkrachovalý John Self nehraje se spisovatelem Martinem Amisem o život (jeho zoufalá situace ho tak jako tak žene k sebevraždě), ale... ano, o peníze!

Půvab peněz
Takřka dvě desítky let, před nimiž Peníze vyšly v originále poprvé, je poměrně dlouhá doba, ale románu na aktuálnosti nijak neubraly. Obraz nestřídmosti a honby za požitky všeho druhu z něj dělá knihu, která si v dnešním zkomercionalizovaném světě zaslouží zvláštní pozornost. Třebaže po dílech následovníků, jimž Martin Amis uhrabával cestičku - např. Breta Eastona Ellise, Jaye McInerneye či Irvina Welshe - může dnes román svou otevřeností sotva někoho šokovat, autorova vypravěčská suverenita kořeněná ostrým sarkasmem přináší nevšední čtenářský zážitek. Zběsilý tenisový zápas hlavního hrdiny  finančním géniem Fieldingem Goodneyem, jeho opilecká a sexuální anabáze, groteskní návštěva opery s intelektuální milenkou Martinou Twainovou, to jsou jen příklady z řady skvěle napsaných scén. A pak jsou tu samozřejmě peníze, kolem nichž se všechno točí. Jsou krví moderního světa, tyhle peníze, jsou stejně důležité pro ty, kdo je mají, i pro ty, kdo je nemají. Jak trefně ústy Martina Amise říká nesnesitelný John Self: Spiknutí peněz prostě přeprat nemůžete. Můžete se k němu nanejvýš připojit.

Kniha týdne - Martin Amis: PENÍZE Přeložila Věra Pourová.
Vydalo nakladatelství Volvox Globator, Praha 2001, 387 stran.

www.part.cz - kulturní a společenský magazin / Lubor Falteisek (13.05.2001)

Slavní podle Saroyana

Málokterý z amerických autorů dosáhl ve světě takové obliby jako spisovatel arménského původu William Saroyan. Zatím poslední Saroyanova kniha, která u nás vyšla, Vzpomínky na lidi, které jsem měl (někdy) rád, přináší ohlédnutí za slavnými osobnostmi jeho doby, s nimiž se osobně poznal. Čtenář se v ní setká například s Gretou Garbo, Charlie Chaplinem či Henry Millerem.

Saroyan je jedním z nejplodnějších světových autorů (je podepsán zhruba pod stovkou knížek!)  je znám jako tvůrce pocitových, lehkým perem a s hranou naivitou psaných povídek a románů. Připomeňme na celém světě oblíbená díla Tati, tobě přeskočilo, Jmenuji se Aram, Odvážný mladý muž na létající hrazdě či slavného Tracyho tygra (ten se u nás dočkal i divadelního zpracování). Vzpomínky na lidi, které mám (někdy) rád vydává nakladatelství Eminent, které o překlady Saroyanova díla soustavně pečuje a uvádí je na náš knižní trh hned ve dvou edičních řadách. Dílo svižně přeložila Věra Pourová, která soubor původně porůznu vydaných textů doplnila i o poznámkový aparát a malý slovníček osobností, které v díle hrají nějakou roli.

Memoárová literatura má u řady čtenářů stále zelenou. Jistě je proto potěší i autentické vzpomínky autora, který si nikdy nebral servítky a nerad vzdával povinnou úctu formálním autoritám.
Saroyan je natolik osobitý autor, že i zde hraje prim, a ti ostatní slavní a známí jsou viděni prizmatem jeho optiky, ať už ho s nimi pojilo dlouholeté přátelství, anebo šlo jen o letmá a ojedinělá setkání. Saroyan (žil v letech 1908 až 1981) se ovšem pohyboval mezi společenskými špičkami, od umělců až po milionáře a prezidenty, a tak stačí vyjmenovat jen pár jmen - Jean Sibelius, G. B. Shaw, Franklin D. Roosevelt, Ernest Hemingway, Tennessee Williams či Marilyn Monroeová - a čtenářova zvědavost je patřičně nabuzena. V závěru knihy je pak připomenuta i Saroyanova návštěva Prahy v roce 1980.

Saroyan, známý svým typickým živelným vyprávěním, které má často další významy, se tentokrát pohybuje vyloženě v poli reálných zážitků, byť někde obohacených o náznaky pábení - kdo by si ostatně po tolika letech pamatoval na ne vždy zrovna klíčová setkání do nejmenších detailů, že? Ať už jsou jeho vzpomínky a příběhy „ze života“ někdy trochu přikrášlené, nebo ne, v každém případě se tu ve vtipně podaném textu často objevuje přesně odpozorovaný detail, charakterizující danou osobnost, který by průměrný autor nejspíš pominul. Sympatická je i určitá nadsázka, s níž Saroyan komentuje své zážitky, a přátelsky vlídná samozřejmost, s níž zlidšťuje uznávané velikány. Snímá tak slavné veličiny z piedestalu obdivu dolů na zem mezi nás.

ukázky
překladů:


Amis
Campbell
Cartlandová
Donohue
Doyle
Gardnerová
Millman
Proulxová
Saroyan
Taylor
Whiting




ukázka z knihy,
kterou Věra
redigovala:

STRAŠENÍ VE VĚŽI