DOLNÍ
RAKOUSKO
  - WACHAU
Věra Klásková
Karel Tampier
Obsah:
Do Bílého beránka
Do kláštera
Plavba do Křemže
Plavba z Křemže
Túra na Aggstein
Pionýrská sláva
Přískoky autobusem
Další přískoky
Za Ferdinandem d´Este
P. Maria & whisky
Klášter Zwettl

MAPA   >>>>>
DO BÍLÉHO BERÁNKA
Bylo to takhle. Rakousko - Uhersko bývalo mocné. I znak mělo mocný (viz ↑). Po prohrané válce se z říše stala malá republika a znak se také zjednodušil (viz vlevo). Orlice přišla o jednu hlavu, na tu ji nasadili korunu v podobě městských hradeb (symbol měšťanstva), do pařátků jí dali kladivo (dělnictvo) a srp (sedláctvo). Od roku 1934, po divokých událostech okolo smrti kancléře Dolfuße se začal opět používat dvouhlavý orel bez atributů (viz vpravo). V roce 1938 přišel na řadu jiný pták, který byl posléze v pětačtyřicátém nahrazen původní ptákem prvorepublikovým, avšak obohaceným o přetržené okovy. Dělníci, sedláci a měšťané rakouští slavně rozervali okovy nacismu!


Motivem naší cesty bylo hlavně bližší seznámení se s výsledky práce sedláků, najmě vinařů. K tomu se nejlépe hodí kraj Wachau. A tak jsme se jednoho krásného květnového dne ocitli pod orlicí v nadživotní velikosti v úzké ulici ve středu městečka Melk. Shora na nás shlížel proslulý klášter. Bydlení jsme měli zajištěné v penziónu Weißes Lamm, Bílý beránek. Auto nás majitelé nechali šoupnout do průjezdu. Apropó, majitelé! Paní Ferya Kumus s rodinou. Podle jména Turci, podle jídel Řekové. Snad Kypřané? Penzión čistý, klidný, pár kroků od náměstí, 56 € za dvoulůžkový pokoj se snídaní. Pokoj pohodlný, jenom nábytek má poněkud nezvyklý hrobkózní vzhled. Ta lampička vpravo svítila černě.


Prošli jsme se po hlavní ulici, které vévodí Kolomanova kašna. Sv. Coloman Stockerau (†1012) alias Koloman, Kálmán, Colman, či Colomannus byl irský (možná skotský) mnich královského rodu, který se při návratu z pouti do Jeruzaléma zamotal do bojů mezi Rakušany, Moravany a Čechy. Považovali ho za vyzvědače (neuměl německy!), mučili a oběsili ve Stockerau, posléze svatořečili a pohřbili v Melku. Jsme tu první den - a už se zase vracíme do Irska! Za kašnou stojí dům s velice zajímavými podpěrami střešní konstrukce. Vůbec se tu dají spatřit pěkná historická zátiší.Došli jsme až do klášterní zahrady a objevili restauraci, ve které zítra poobědváme. Pak se Věra napila z praménku vody živé a šli jsme na večeři. Dobrá pizza v řecko-tureckém (nebo turecko-řeckém?) provedení a první litr zeleného veltlína, což je základní a nejčastější produkt vinařů kraje Wachau. Spinkali jsme jako miminka.
5. května
St. Coloman ⇑






MELK





Text:
    Karel Tampier
Foto:
    K. Tampier, Věra klásková

Zpět na stránky: