DOLNÍ
RAKOUSKO
  - WACHAU
Věra Klásková
Karel Tampier
Obsah:
Do Bílého beránka
Do kláštera
Plavba do Křemže
Plavba z Křemže
Túra na Aggstein
Pionýrská sláva
Přískoky autobusem
Další přískoky
Za Ferdinandem d´Este
P. Maria & whisky
Klášter Zwettl

MAPA   >>>>>
PIONÝRSKÁ SLÁVA
Po příjezdu do Melku nás čekalo překvapení. Na náměstí to vypadalo takhle. Vyrovnané jednotky černých baretů, střežené přešlapujícími poddůstojníky. Dokonce i sem tam nějaká dáma v uniformě! Řečnící kněz. Vojáci byli na náměstí asi už delší dobu. Tu saniťáci odváděli omdlelého, tu dalšího. Bokem stáli papaláši s prapory vojenskými a městskými. Zařadili jsme se mezi zevlouny a snažili se pochopit situaci.


Z projevů pana generála a posléze pana starosty jsem zachytil, že se oslavují hrdinské skutky zdejšího ženijního praporu (Pionierbataillon) číslo 3. Ten má i své webové stránky, na kterých si lze počíst o jeho historii. V první světové válce prý kromě pionýrských skutků byli i pionýry v prolité krvi. A akce, na kterou jsme na náměstí v Melku zírali? Součást oslav stoleté existence této vojenské jednotky.


Všechno hlídala netečná vojenská policie spolu s černobaretovými (a dokonce úplně černými) pořadateli a shlížel na to svatý Jan Nepomucký. Slunce se klonilo k západu a v jeho paprscích se leskly trumpetky malé i větší. Dechovou kapelu dolnorakouské armády dirigoval důstojník, který by mohl být bratrem našeho pana ministra Kalouska.

Celé nám to připadalo komické. I „omdlelí“ vojáci (když došli k sanitnímu autu) se vesele bavili se saniťáky. Ale pak jsme jim začali trochu závidět: nestydí se za své tradice a vidí je realističtěji než my. To, že jejich kasárna za druhé světové války sloužila jako pobočka koncentráku v Mauthausenu, vidí jako nejčernější kapitolu své historie. Ale nezatajují to.


A pokud jste muzikanti, podívejte se na videu, jak ta dechovka pěkně rakousky hrála! Byl to krásný podvečer...
8. května

Text:
    Karel Tampier
Foto:
    K. Tampier, Věra klásková

Zpět na stránky: