DOLNÍ
RAKOUSKO
  - WACHAU
Věra Klásková
Karel Tampier
Obsah:
Do Bílého beránka
Do kláštera
Plavba do Křemže
Plavba z Křemže
Túra na Aggstein
Pionýrská sláva
Přískoky autobusem
Další přískoky
Za Ferdinandem d´Este
P. Maria & whisky
Klášter Zwettl

MAPA   >>>>>
DALŠÍ PŘÍSKOKY
Popojeli jsme asi dva kilometry do této (⇑) vesnice, kde jsme objevili krásná vrata s s jemně vyřezávanými ornamenty a také obchod, ve kterém se Věra zásobila oblíbenými marmeládami. Obchodník se radoval, přísedíci čučeli. Dále jsme vyrazili pěšky. Hauptstraße plynule přechází do silničky, která nese jméno Weinweg, vinná cesta. To proto, že se klikatí mezi nekonečnými vinicemi. Byla to nádherná procházka: kaplička, staré tlusté vinné keře, zase kaplička a konečně osada St. Michael se stejnojmenným kostelem a vinným výčepem.


Vedle kostela je kostnice a kolem opevnění s válcovitou věží. Do té jsme vlezli a našim užaslým zrakům se předvedlo obrovité sgrafito „Dějiny podunají“, které vytvořil při rekonstrukci věže v padesátých letech jakýsi Rudolf Pleban. Vylezli jsme nahoru, je odtud pěkný rozhled na Weißkirchen i proti proudu Dunaje. A také na střechu kostela, po jejímž hřebeni pochodují podivné kamenné potvůrky, o jejichž původu a důvodu jejich instalace se historici nemohou shodnout.

Dalším autobusem jsme udělali přískok do města Spitz. Malé náměstí s kvetoucími kaštany, typická kostelní věž. Udělali jsme si krátkou procházku mezi vinnými sklepy a sady až do vinic na kopečku, kde jsme se podívali na Ukřižovaného v životní velikosti. Cestou zpět jsme začali mít hlad a žízeň. Tohle se nám nelíbilo: divné a drahé. A pak jsme si uvědomili, že všude visí reklamy a ukazatele na Heurige! Vyhledali jsme tedy jednu z adres, kde visel slaměný věnec. Hosté tam seděli v zahradě i v jednoduchém lokále. Obsluhovala paní Heidi Supperer, většinu hostů očividně dobře znala. Nakrmila nás, napojila dobrým vínem a ještě nás vyfotila. Byli jsme tam asi jediní cizinci. Dobře napapáni a nabumbáni jsme skutáleli dolů do města míjejíce skupinky dychtivců, kteří si šli teprve užívat. Příjemné místo! Zapadající Slunce zlatilo stráně s vinicemi, spokojení lidé popíjeli v dalších heurige. Sklesli jsme pod obrovitý kaštan na náměstí. Do kostela se trousili lidé, začaly vyzvánět zvony a pak se ozval zpěv. Asi takhle. Wachauané jsou lid vtipný, někdy i bezděčně. A policii pronajímají.

Výlet jsme dokončili pátým autobusem. Moc rádi bychom se sem ještě někdy podívali! Domorodci jsou vstřícní, víno, pivo i jídlo vynikající! :o)
9. května


SPITZ

Text:
    Karel Tampier
Foto:
    K. Tampier, Věra klásková

Zpět na stránky: