V našich končinách se občas muzea kuriozit také najdou, ale bývají tak většinou označena; návštěvník tím pádem ví, do čeho leze. V dalekých krajích je to někdy jinak.

Už sama budova je kuriózní, vypadá jako pobouchaná klaviatura. Kol věže, na rantlu pod Síní slávy, se vine stylizovaná notová osnova s nápěvem písně Will the Circle Be Unbroken, jedné z hymnických skladeb americké národní hudby. A uvnitř, hned na začátku expozice, může užaslý návštěvník vidět křišťálovou mísu s bavlnou.

Z přiložené cedule vyplývá, že tu bavlnu natrhala jako děťátko vlastníma ručičkama na plantáži vlastního dědečka Tammy Wynette, první dáma country music (jedna z mnoha prvních dam), a uchovávala ji pak ve zde vystavované vzácné míse během svého slavného života. Aby nikdy nezapomněla na kořeny, z nichž vyšla.

--- A to je okamžik, kdy si našinec říká, zda si autoři expozice nedělají srandu v cimrmanovském duchu. ---

Ale pojďme dál! V kultuře amerických „country ikon“ hrály (a už to naštěstí přestává platit) velkou roli jevištní kostýmy, je jich tu vystavena spousta. Jsou vytvořeny ve stylu, který bych nazval WESTERNOVÁ OPERETA. Vybral jsem pro vás pěkné ukázky:

To dvouřadové supersako obepínalo druhdy hruď muže jménem T. Texas Tyler. Týž Tý Texis Thajlr je autorem mluveného songu „Balíček karet“, který u nás blahé paměti předváděli Rangers s Mirkem Černým. Tylera onen song proslavil tak, že pak měl karty i na obleku. Autor saka je neznámý.

A pak narazíte na panel se zvláštním textem:

1933 ⁄ Jimmie Rodgers zemřel. ⁄ Prohibice skončila.

Že by prohibici udržovali jenom kvůli němu? James Charles "Jimmie" Rodgers, známý jako „zpívající brzdař“, nejen krásně jódloval, ale prý i bumbal. Zemřel v necelých sedmatřiceti. (více ZDE)

--- A to je okamžik, kdy si našinec zase říká, zda si autoři expozice nedělají srandu v cimrmanovském duchu. ---

Ovšem hlavní exponát v samém středu muzea, to je něco! Hadrový Willie ve velmi použitém stavu, tedy jak se říká „na hadry“, skleslý u kulečníkového stolu.

V Tennessee byla v roce 2011 částečná prohibice, takže mi to připadalo jako hezká provokace.

--- Zase okamžik, kdy si našinec říká, že si autoři expozice dělají srandu v cimrmanovském duchu. ---

Tady jsme si nejvíc užili absurdit. Nedaleko svého sídla si světoznámá country pěnice, HAVÍŘOVA DCERA (byl o ní kdysi pěkný film i v našich kinech) postavila pár atrakcí. Především muzeum, ve kterém se nesmí fotit a kde jsou většinou jenom samé dary od kamarádů.

A z neznámého důvodu ranč, v podstatě kulisy pro turisty. Pršelo, nikde nikdo, vešli jsme.

Všechno je tam velmi realistické, měli jsme pocit, že je o dvě století méně a obyvatelé náhle museli své příbytky opustit. Jen slepice byla v jedné místnosti. Jé, ona je vycpaná!

V jiné sednici jsme narazili na zapomenutého dědečka. Smrtelně nás vyděsil, protože (ač také vycpaný) nás náhle přivítal vybraným tennesseeským nářečím hýbaje se, papulou klapaje. Fuj, byl na fotobuňku, nebo tak nějak.

Ale nejkurióznější exponáty nás teprve čekaly. Především kopie zpěvaččina rodného domu. Skutečný dům je v Butcher Holler, někdy se uvádí Butcher Hollow, což je místo na východě státu Kentucky, poblíž měst Van Lear a Paintsville, čtyři sta mil odtud! Hollow = dutina, díra; to by souhlasilo.

A nejšílenější kuriozita vůbec: replika dolu číslo pět, do kterého zpěvaččin tatínek fárávával.

To mi připadá v Tennessee moc hezké, jako kdyby v Čechách bylo hornické muzeum v Polabí. Věra Klásková má k této příležitosti v repertoáru vhodnou píseň:

--- To už jsem byl přesvědčen, že si autoři expozic opravdu dělají srandu v cimrmanovském duchu. ---

A na všechny ty podivnosti hledí s blízkého kopečka indián v supernadživotní velikosti. Pro lepší představu o jeho mohutnosti za něj umístili ukázku amerických rozvodů elektřiny: dřevěný kůl s transformátorem.