Zpět na hlavní stránku English
 
FOTKY
VIDEA
REPERTOÁR
PŘEKLADY


KONTAKT:
info@klaskova.cz
735 066 708


 


Aktualizováno 03. 01. 2020

Počet návštěv Počítadlo přístupů
Zpět
RECENZE A KRITIKY

zpravy.idnes.cz / Josef Brož, publicista a nezávislý kritik (18. 3. 2013)
Román Těhotná vdova - Amisova krutá bilance sexuální revoluce
Zničující kritika sexuální revoluce. Nesnesitelná tíseň z postupného rozkladu západní civilizace. Nebo také velmi sebestředné autobiografické vyprávění. Těmito třemi epitety by se dal ve stručnosti pojmenovat román Těhotná vdova: důvěrné dějiny, zatím poslední do češtiny přeložený román Brita Martina Amise (*1949)...
>>> Celá kritika ZDE >>>

Hezky česky
Nelze se nezmínit o překladu Věry Kláskové. Je mistrovský. Nepotřeboval jsem český překlad odkládat často, abych ověřil text v původní verzi. Ne že by taková místa nebyla (třeba u „blue moon“ nevím, proč je tu překládáno za každou cenu jako „uherský rok“ – ale to je detail). Stručně řečeno, nestačil jsem na těch 444 stranách (bez vysvětlivek) obdivovat, jak se Klásková vypořádala se všemi těmi zahuštěnými obraty a terminologií – pro nepoučeného a lehce (ne-)pornoidního čtenáře. Klátit, lámat, šukat, píchat, vošukat...
Znáte ještě nějaké synonymum pro to jedno anglické slovo – fuck? Překladatelka musela vynaložit značný um - a to nejen pro termíny z puberťácké konverzační sexuologie, ale zvláště proto, aby zachytila široce rozprostřený Amisův styl. V něm rychlé přeskoky jsou pravidlem a z termínů, které se vztahují k období dnes již obdařeném silným mytologickým nátěrem, se může brzy zatočit hlava. Už jen pro tu břitce intelektuální konverzaci mezi hlavní postavou – autobiografickým Keithem Nearingem a jeho přítelkyní Lily.

www.pozitivní noviny.cz / Jan Jurek (8.11.2007)
W. Saroyan: Cyklista z Beverly Hills
www.part.cz - kulturní a společenský magazin / Lubor Falteisek (13.05.2001)
Slavní podle Saroyana

Málokterý z amerických autorů dosáhl ve světě takové obliby jako spisovatel arménského původu William Saroyan. Zatím poslední Saroyanova kniha, která u nás vyšla, Vzpomínky na lidi, které jsem měl (někdy) rád, přináší ohlédnutí za slavnými osobnostmi jeho doby, s nimiž se osobně poznal. Čtenář se v ní setká například s Gretou Garbo, Charlie Chaplinem či Henry Millerem.
Saroyan je jedním z nejplodnějších světových autorů (je podepsán zhruba pod stovkou knížek!)  je znám jako tvůrce pocitových, lehkým perem a s hranou naivitou psaných povídek a románů. Připomeňme na celém světě oblíbená díla Tati, tobě přeskočilo, Jmenuji se Aram, Odvážný mladý muž na létající hrazdě či slavného Tracyho tygra (ten se u nás dočkal i divadelního zpracování). Vzpomínky na lidi, které mám (někdy) rád vydává nakladatelství Eminent, které o překlady Saroyanova díla soustavně pečuje a uvádí je na náš knižní trh hned ve dvou edičních řadách. Dílo svižně přeložila Věra Pourová, která soubor původně porůznu vydaných textů doplnila i o poznámkový aparát a malý slovníček osobností, které v díle hrají nějakou roli.
Memoárová literatura má u řady čtenářů stále zelenou. Jistě je proto potěší i autentické vzpomínky autora, který si nikdy nebral servítky a nerad vzdával povinnou úctu formálním autoritám. Saroyan je natolik osobitý autor, že i zde hraje prim, a ti ostatní slavní a známí jsou viděni prizmatem jeho optiky, ať už ho s nimi pojilo dlouholeté přátelství, anebo šlo jen o letmá a ojedinělá setkání. Saroyan (žil v letech 1908 až 1981) se ovšem pohyboval mezi společenskými špičkami, od umělců až po milionáře a prezidenty, a tak stačí vyjmenovat jen pár jmen - Jean Sibelius, G. B. Shaw, Franklin D. Roosevelt, Ernest Hemingway, Tennessee Williams či Marilyn Monroeová - a čtenářova zvědavost je patřičně nabuzena. V závěru knihy je pak připomenuta i Saroyanova návštěva Prahy v roce 1980.
Saroyan, známý svým typickým živelným vyprávěním, které má často další významy, se tentokrát pohybuje vyloženě v poli reálných zážitků, byť někde obohacených o náznaky pábení - kdo by si ostatně po tolika letech pamatoval na ne vždy zrovna klíčová setkání do nejmenších detailů, že? Ať už jsou jeho vzpomínky a příběhy „ze života“ někdy trochu přikrášlené, nebo ne, v každém případě se tu ve vtipně podaném textu často objevuje přesně odpozorovaný detail, charakterizující danou osobnost, který by průměrný autor nejspíš pominul. Sympatická je i určitá nadsázka, s níž Saroyan komentuje své zážitky, a přátelsky vlídná samozřejmost, s níž zlidšťuje uznávané velikány. Snímá tak slavné veličiny z piedestalu obdivu dolů na zem mezi nás.