Seděl jsem doma a modlil se za zdar daleké cesty. V 19.53 jsem vyměkl a spojil se s Allanem:

Už jste tam?
Takřka! Pár km před Bruselem je prováděn nákup, neb v brzku se všude zavře. Zatím im Ordnung!
Pozdravuj ženstvo!
Ďýki, provedu! Matka se, předpokládám, ještě ozve. Do hodiny jsme tam...
Předpokládám, že jste jeli chvílemi přískokama. Sledoval jsem krapet dopravní situaci.
Zas tak šílené to nebylo - jen okolo Kölnu, a ještě jednoho města, jinak jsme stihli i hodinovou návštěvu Goetheho města Wetzlar - sehr schön!
Ach so! Vy jste to pojali výletně, to chválím.



V sobotu přišly mailem fotky:
Hola, amigos. První tři fotografie jsou z německého města Wetzlar, kde se odehrála předloha Goethova Mladého Werthera: Allan před Lottehausem, kde se narodila jedna z hlavních postav díla, katedrála a typická hrázděná architektura jsou samozřejmostí.









Denní komentář Věry Kláskové:
Wetzlar - malebné středověké město, Utrpení ml. Werthera → skvělé kafe, hodinu pauza

Dodatečný Allanův komentář:
„Že život člověka je jenom sen, to už leckoho napadlo, a ani mne se ten pocit nechce spustit…“ — při návrhu zastavení ve městě Wetzlar jsem byl jednoznačně pro. Návštěva města, kde vznikalo jedno z Goetheho nejvýznamnějších děl, a posezení u domu, kde žila Wertherova milovaná Lotta — pro germanistu povinnost!





A Věra se opět chopila volantu a Allan fotil za jízdy.
V autě s touto hezkou SPZ nejeli AC/DC, a nebyla to ani „Highway to Hell“, leč dálnice u Cách. Nevadí.








S pomníkem feldmaršála Montgomeryho jsme již v Bruseli. Na pozadí, a i samostatné fotce jest Vítězný oblouk (oslavující nezávislost Belgie).







Čůrající holčička, chlapeček a pes jsou proloženi pivaři vyhledávaným podnikem Delirium (2000 druhů piv).













Dodávám jenom, že Allan se točí k pivu zády (jest nepijákem) a já si můžu, jako bývalý piják, takovéto interiéry jenom pasivně prohlížet. V Belgii prý opilci nevidí bílé myši, ale růžové slony.





Kráčeli městem a viděli všechno možné: mešitu, budovu Evropské komise, obrovský pomník Šmouly a později i exkluzívní hračkářství s nejdražšími šmouly v Evropě, ale také krásný kongres holubů.











Ani pohled na DVEŘE DO EVROPY jim nezkazil celkový příznivý dojem. A dokonce se i aktivně zapojili do povznesení cestovního ruchu.



Věra si do deníčku poznamenala:
Brusel s Irenou - moc krásný den - přes město - Vítězný oblouk, kolem institucí, metrem do centra: Delirium tremens (pivo), čurající holčička, kluk, pes. Rybí bufet (místní speciality), stará tržnice, ve které je kavárna a galerie.









Více fotek naleznete ve fotogalerii. VK&AP zítra opustí kontinent...





Věra a Allan (dále jen V&A) posnídali s kočičkou za oknem. Opustili Brusel a přesunuli se do IJmuidenu. K plavbě na Britské ostrovy použili již vyzkoušenou dánskou společnost DFDS. Ta v roce 2016 oslavila 150 let své existence a stanula v čele světových přívozníků.



Když dorazili do přístavu, čekala je tam dokonce stejná loď, se kterou jsme pluli už dvakrát. Takže hurá, rychle ke KRÁLI MOŘSKÝCH CEST!





Za dva týdny nashledanou, IJmuidene. V&A opouštějí kraj větrných mlýnů a nechávají za sebou placatý kontinent.







Ještě poslední majáček, přesvědčit se o přítomnosti záchranných člunů a vzhůru na volné moře.







Chechtá se jim sice racek, ale to ty potvory dělají pořád. Věra si vychutnává idylku na palubě a kochá se pohledy, které doma neuvidí.