20. 5. 2005


V pátek jsme splnili Ondrovi přání: projet se švédským vlakem. V roce 2005 ještě takové soupravy v Čechách nejezdily, takže jsme si to užili. Jeli jsme do Jönköpingu. Věru jsme nechali z úsporných důvodů na nádraží, jela pak s ostatními za námi autem.





Vlak byl skoro prázdný. Ondra fotil a fotil.





Dojeli jsme v pořádku a pohodlí a zbytek dne jsme prožili v cíli naší vlakojízdy.







21. 5. 2005


V sobotu jsme se na pár hodin podívali do Ameriky. Westernové město High Chaparral je vydařená rodinná atrakce. Hned za vchodem se kolem nás mihl dostavník, informace nám poskytli v šerifově kanceláři - všechno velmi autentické.







Ovšem jenom když si odmyslíme asfalt na silnici a ke staré lokomotivě (kterou koupili v Maďarsku) si představíme jiný komín, zvonec a čelní rozháněč bizonů.



Ve vlaku jsme byli samozřejmě přepadeni. V Buffalo Springs ale došlo k nějakému konfliktu, při němž byli zločinci nemilosrdně postříleni.







Za příslušné vstupné jsme se ještě stali svědky dalšího velikého střílení, které ale také dopadlo šťastně. Mrtvol bylo přiměřené množství.





Pak jsme chvíli rýžovali zlato, dokud nezačalo lít jako z konve. Zbytek města jsme vlhce proběhli.



Žádné westernové řemeslo tam nechybělo, včetně holiče a pohřebáka.









Lilo stále víc, takže jsme zbaběle prchli.






Vrátili jsme se do Värnama a zbytek dne využili k procházce po městě. Mají tam pěkný kostel.



Jako všude ve Švédsku, je zařízen pohodlně: topení, šatna, záchody i s přebalovacím pultem na miminka, též pojízdný regálek na modlitební knihy.





Na náměstí je zajímavé sousoší: sestává z mnoha prťavých bronzových sošek, které zobrazují různé měšťanosty i chudáky, ba dokonce též prase.