Hned za barákem jsem objevila rekreační zónu Waterworks, dříve (v 19. století) zásobárnu vody pro celé město, dnes zelenou oázu.
Stezky, hřiště, běžci, cyklisté, labutě a vůbec vodního ptactva hejna, pejsci na vodítkách, děti bez vodítek. Přívětivé úsměvy, dotazy, odkud jsme.
Jeden obstarožní psík, potkav mě už podruhé, se mnou navázal oční kontakt a pevným krokem ke mně přistoupil, klacík v hubě. Zahradil mi cestu tak, abych pravou rukou
bez obtíží dosáhla na jeho zadek. Ochotného drbače rozpoznal na sto honů. Jeho pán se mi omlouval za to zvíře otravné, ale my dva byli velmi spokojeni.
Odpoledne šli každý svou cestou: Ondra na závěrečnou besedu s Amy Grant, Věra prozkoumala zajímavou obytnou čtvrť.
Od Ondry jsem pak dostal tyto fotografie:
Duha cestou na páteční program.
Brendan McCreanor - zakladatel YRAS, sám muzikant.
Schody do vyšších pater.
Chodby ve Whitewater Hall - přede mnou jde Amy Grant s asistentem na svůj pořad.
Studio Hall.
Rozhovor s pětašedesátiletou americkou zpěvačkou vedl žurnalista Craig Shalburne, týž, který den předtím řídil diskuzi k Opry.
Amy se narodila v listopadu 1960 v Georgii jako nejmladší ze čtyř sester. V roce 1967 se s rodiči přestěhovala do Nashvillu a začala chodit do dívčí školy.
Rodina byla věřící a ve škole měly dívky hodiny křesťanské výuky; Amy byla zvídavá, kladla si různé otázky a měla hudební nadání, a tak začala zpívat a psát písně.
Když ji bylo patnáct, u kamaráda ve studiu měla možnost natočit písničku pro své rodiče. Náhodou to slyšel majitel studia a přes telefon nahrávku pustil
do křesťanského vydavatelství v Texasu, které právě hledalo novou tvář. Výsledkem toho bylo, že před svými šestnáctými narozeninami už měla podepsaný kontrakt.
Její život byl plný různých takových „náhod“. Jako interpretku „křesťanské hudby“ si ji v roce 1986 vybral Peter Cetera
(zpěvák veleúspěšné skupiny Chicago) pro natáčení duetu, který se dostal na první příčku hitparád a pomohl Amy proniknout do obecného povědomí.
V souvislosti s náhodami, které nejspíš náhodami nejsou, zmínila, že hodně dává na svůj instinkt. Dbá na rozvoj komunity, věnuje peníze i věcné dary na různé charitativní
účely.
Kolem šedesátých narozenin prodělala operaci srdce, těžkou nehodu na kole a COVID. Vypadalo to, že s hudbou končí, ale nakonec si ji hudba našla, a tak,
na jaře 2026 vychází po dlouhých 13 letech album s novou hudbou – „The Me That Remains“.
Před definitivním opuštěním kongresového centra jsem měl šanci se s konferencí Your Roots Are Showing - ročník 2026 důstojně rozloučit
– v podobě ředitele Brendana, manželů Sandry a Rona Blockových a Jessicy Willis Fisher. Věřím tomu, že se můžeme těšit na shledanou!
A na chodbě si nemohl nevyfotit obraz:
George Best (legendární fotbalista NIR, držitel Zlatého míče)