Tento výlet nám vřele doporučil John Ryan, budiž pochváleno jeho jméno! První šok jsme utrpěli hned za dveřmi návštěvnického centra: žádné vstupné! Vešli jsme do areálu kláštera, který založil svatý Kevin v 6. století. Vstupní brána je unikát, je jediná, která se ve starých irských klášterech zachovala.





Do válcové věže (33m) se lezlo v případě ohrožení vchodem v prvním patře po provazovém žebříku. Ve zbytcích katedrály se zachovala řada náhrobních kamenů.







Je tam navíc jedna zajímavost: kostel sv. Kevina (nebo též „kuchyně“) s malou válcovou věžičkou.





Obdivovali jsme krásné architektonické i přírodní detaily a romantické výhledy dolů do údolí nebo vzhůru přes kříž sv. Kevina k Hornímu jezeru.










K Hornímu jezeru jsme šli po asfaltové cestě kolem Dolního jezera, pak březovým hájem s bujnou vegetací.









Po krátké zastávce v informačním středisku Národního parku jsme se přiblížili k cíli.







Jezero je sevřeno mezi skalnatými kopci. Stál jsem na jeho hrázi ve vichru, který proti mně hnal vlny a snažil jsem se vyfotit vodopád na jeho horním konci. Z mnoha pokusů se povedlo jenom několik fotek. Vybral jsem pro vás tuhle:





Pod jezerem na palouku stojí Caher, kříž a zbytek opevněného místa pro setkávání a modlitby. Zameditovavše vraceli jsme se po druhém břehu jezera do kláštera. Šli jsme mírným tempem po cestě pod prudkou zalesněnou strání, když tu náhle Věra zavětřila a vzkřikla „Tady něco smrdí jako puk!“ Rozhlédli jsme se - a opravdu tam byl!



Nad námi, na stráni, v křovisku temném - živoucí reklama na Velkopopovický kozel! A smrděl. S nasazením vlastního života ho fotil Ondra, podlehnuv loveckým pudům. Vrátili jsme se přes lávku kolem zbytků kostela sv. Kierana.





Výlet byl úžasný. Ještě jsem si vyfotil typickou irskou rosu (irish dew), bývá tam po celý den. Chutnější je ovšem tullamor dew.





Venku před branou byla tehdy pro turisty připravena nová Kevinova kuchyně. Světec tu nabízel, jak vidno, hlavně typická starodávná irská jídla. O rok později už to tam nebylo, asi památkáři hodně řvali :o)







Pak jsme se přesunuli dále na jih, do místa, kde Thomas Moore napsal svou píseň The Meeting of the Waters / Setkání vod. Jedná se o soutok Avonmoru (Abhainn Mhór) s Avonbegem (Abhainn Bheag), česky Velké a Malé řeky.








Cestou zpět do Dublinu jsme se zastavili v městečku Avoca, Věra tam sehnala tvíd na sako.





Stalo se tak v obchodním centru společnosti AVOCA, kde měli i kavárnu a v ní velmi dobré zákusky.



A pak už jenom jízda přes Wicklow Mountains do Dublinu. Náš první velký výlet po Irsku končil...