Popojeli jsme asi dva kilometry do vesnice, kde jsme objevili krásná vrata s jemně vyřezávanými ornamenty.







Narazili jsme tam také na obchod, v němž se Věra zásobila oblíbenými marmeládami. Obchodník se radoval, přísedíci čučeli.





Dále jsme vyrazili pěšky. Hauptstraße plynule přechází do silničky, která nese jméno Weinweg, vinná cesta. To proto, že se klikatí mezi nekonečnými vinicemi. Byla to nádherná procházka: kaplička, staré tlusté vinné keře, zase kaplička a konečně osada St. Michael se stejnojmenným kostelem a vinným výčepem.

















Vedle kostela je kostnice a kolem opevnění s válcovitou věží. Do té jsme vlezli a našim užaslým zrakům se předvedlo obrovité sgrafito „Dějiny Podunají“, které vytvořil při rekonstrukci stavby v padesátých letech 20. století rakouský výtvarník srbského původu Rudolf Pleban (1913 - 1965).









Vylezli jsme nahoru, je odtud pěkný rozhled na Weißkirchen i proti proudu Dunaje.



A také na střechu kostela, po jejímž hřebeni pochodují podivné kamenné potvůrky. O původu a důvodu jejich instalace se historici nemohou shodnout.






Dalším autobusem jsme udělali přískok do města Spitz. Malé náměstí s kvetoucími kaštany, typická kostelní věž.









Udělali jsme si krátkou procházku mezi vinnými sklepy a sady až do vinic na kopečku, kde jsme spatřili Ukřižovaného v životní velikosti.









Cestou zpět jsme začali mít hlad a žízeň. Tohle se nám nelíbilo, bylo to divné a drahé:





A pak jsme si uvědomili, že všude visí reklamy a ukazatele na Heurige! Vyhledali jsme tedy jednu z adres, kde visel slaměný věnec.





Hosté tam seděli v zahradě i v jednoduchém lokále.









Obsluhovala paní Heidi Supperer, většinu hostů očividně dobře znala. Nakrmila nás, napojila dobrým vínem a ještě nás vyfotila. Byli jsme tam asi jediní přespolní.






Dobře napapáni a nabumbáni jsme se skutáleli dolů do města míjejíce skupinky dychtivců, kteří si šli teprve užívat. Moc příjemné místo!





Zapadající slunce zlatilo stráně s vinicemi, spokojení lidé popíjeli v dalších heurige.







Sklesli jsme pod obrovitý kaštan na náměstí. Do kostela se trousili lidé, začaly vyzvánět zvony a pak se ozval zpěv. Asi takhle:



Úžasná destinace, dokonce i policii tam asi zrušili!