11. 8. 2015
Systém velšských západek a páček není jednoduchý. Poté, co jsme manipulovali s vchodovými dveřmi tak, že nešly zamknout, jsme se museli dovolat pomoci od paní domu. Pak jsme teprve vyjeli na jih, k moři. Jenom nás ještě chvíli pozdrželo červené světlo, jehož funkci dokonale vysvětlovala tabule pod ním.
Hrabství Vale of Glamorgan, Lavernock. Zvláštní pláž z obrovských šutrů, pokrytá mořskými řasami a potvorami rozličnými.
Chaluha bublinatá (Fucus vesiculosus)
![](g_wa15_03/03_02.jpg)
Tomu, kdo vyleze na pobřežní skaliska, naskytne se pěkný výhled.
![](g_wa15_03/03_07.jpg)
Kousek od břehu je kostelík
sv. Lawrence, jenž proslul tím, že tam poprvé
Marconi uskutečnil bezdrátové rádiové spojení.
![](g_wa15_03/03_09.jpg)
U kostela je zajímavý hřbitůvek s hroby divně zdobenými, se dřevem, které nahrazuje kámen, ba i s rakví v zem zapuštěnou.
![](g_wa15_03/03_13.jpg)
Pak jsme hledali středověkou vesnici podle adresy. Navigace nás zavedla tam, kde nebylo nic. Středověká vesnice existovala patrně jenom krátkou dobu a byla to další s typických pastí na turisty, jejichž životnost bývá někdy krátká. Při dalším hledání jsme náhodou našli odbočku k hezkému jezeru a pak jsme definitivně zabloudili.
![](g_wa15_03/03_14.jpg)
Úzká silnice končila nad pláží, dalo se tam sedět na kamenné zídce a koukat na moře, pozorovat vodní ptactvo, maják na ostrově a sledovat rojení podivných plavidel, patrně majákových lodí.
![](g_wa15_03/03_19.jpg)
Nádherná idyla mimo pasti na turisty, jako vždy zcela neplánovaná.
![](g_wa15_03/03_20.jpg)
K dovršení všeho blaha nás ještě přišla pozdravit přítulná kočička. Později přilehla.
![](g_wa15_03/03_22.jpg)
Pak už to šlo zase podle plánu.
Penarth je letovisko z viktoriánských dob, takže je tu nezbytná promenáda s lavičkami, tradiční molo, spousta kaváren, lázeňských domů a hotelů z různých dob.
![](g_wa15_03/03_28.jpg)
Vydali jsme se na molo a poseděli na lavičce. Je odtud hezký výhled na pláž.
![](g_wa15_03/03_31.jpg)
Zaujal nás tento dům: v přízemí ocel a sklo, v prvním patře cihly, druhé patro sestaveno z barevných hrázděných domečků. Celé dílo je korunováno věžičkami a typickými britskými komíny.
![](g_wa15_03/03_32.jpg)
Molo začíná u břehu objektem kavárny, jsou na něm různé stánky. Skoro všude je zákaz rybaření až na jeden poměrně malý kousek, kde se chytat může, ale nesmí se na podlaze řezat návnada!
![](g_wa15_03/03_36.jpg)
Zato na druhé straně mola jsou přibity pamětní destičky na mnoho lidí, už ve čtyřech řadách.
![](g_wa15_03/03_37.jpg)
Tady se zase nesmí klást květiny ani jiné tentonočky (
other items), jinak budou odstraněny.
![](g_wa15_03/03_34.jpg)
Celé molo spočívá na kovových sloupech a končí roztomilou chaloupkou.
![](g_wa15_03/03_40.jpg)
Kolem se proháněly vyhlídkové čluny, bylo krásně, spojení s domovem dobré.
![](g_wa15_03/03_42.jpg)
Tak ještě foto na památku a pryč.
![](g_wa15_03/03_44.jpg)
Na pláži jsme zastihli partu rybářů v pilné práci. Záchranáři se naopak nudili.
![](g_wa15_03/03_47.jpg)
Ještě jeden zajímavý snímek. Inu, velština!
Blwch = krabice,
llwch = prach. A čte se to skoro jako
BLUCH ČUCH, ovšem
CH se musí zachrčet,
LL je něco mezi č a š. A je třeba trochu chrochtat.
![](g_wa15_03/03_48.jpg)
Ve Walesu prý pořád prší. Absolvovali jsme další krásný výlet, jedeme vlevo po krásné dálnici a neprší!
12. 8. 2015
![](g_wa15_03/03_52.jpg)
Kdysi jsme s otcem sbírali fotky a obrázky hradů a zámků. Našel jsem tehdy v českobudějovické vědecké knihovně náhodou tlustou knihu s velšskými hrady, byly v ní krásné perokresby. Abych naši sbírku obohatil, překresloval jsem je na pauzák a zařazoval jako úžasné unikáty. Ani ve snu by mě tenkrát nenapadlo, že si některé z nich ke stáru sám vyfotím digitálním foťákem v pestrých barvách! Hrad
Caerphilly byl jedním z nich.
![](g_wa15_03/03_51.jpg)
Před hradem stojí bronzový
Tommy Cooper, populární televizní komik a kouzelník, zdejší rodák. 15. dubna 1984 ho stihl srdeční kolaps při přímém přenosu a zemřel dříve, než se jej ujali lékaři v nemocnici, stár 63 let.
![](g_wa15_03/03_53.jpg)
Vhrnuli jsme se na vstupní most a ocitli se uprostřed natáčení dalšího dílu televizního seriálu o britských pamětihodnostech. U brány stál komentátor a zrovna nepracoval.
![](g_wa15_03/03_55.jpg)
Z Věry zase televizní hvězda nebude.
![](g_wa15_03/03_56.jpg)
Ačkoli je Caerphilly zřícenina, ledacos je tu zachovalé: hlavně veliká síň s obrovským krbem a nádherným gobelínem.
![](g_wa15_03/03_59.jpg)
A opět audiovizuální šou: v chodbě nad branou je mříž, vlastně její obraz z projektoru, která se pravidelně spouští s patřičným rachotem z reproduktoru.
![](g_wa15_03/03_61.jpg)
Je tam samozřejmě i nezbytný prevét. A na parkánu stojí obléhací stroje.
![](g_wa15_03/03_63.jpg)
Obhlédli jsme nádvoří a vyšli zadní branou.
![](g_wa15_03/03_65.jpg)
I z prostoru za ní vypadá hrad velkolepě. V okně jedné z věží jsme objevili zajímavý artefakt.
![](g_wa15_03/03_68.jpg)
Potěšilo mě i krásně zrekonstruované podsebití; to jsem nikde jinde ještě neviděl.
![](g_wa15_03/03_69.jpg)
Odešli jsme kolem party kachen pod velšskou vlajkou do města.
![](g_wa15_03/03_71.jpg)
Zaujal nás pavilon s hodinami a blízký obchod s kuriózními suvenýry.
![](g_wa15_03/03_74.jpg)
Popojeli jsme do místa, které se jmenuje
Caerleon. Bývala tam posádka římského vojska. Lze spatřit zbytky lázní s výstavkou hygienických pomůcek. Tou jakousi štětkou si legionáři údajně ošetřovali anální otvor.
![](g_wa15_03/03_75.jpg)
Zbytky staveb jsou v náznacích doplněny projekcí a současnými instalacemi.
![](g_wa15_03/03_78.jpg)
Hned vedle lázní je budova bývalého převorství, ve které jsme nalezli útulnou kavárnu.
![](g_wa15_03/03_79.jpg)
A za městečkem lze doťapat ke zbytkům římského amfiteátru a o kus dále k vykopaným základům kasáren.
![](g_wa15_03/03_84.jpg)
A toto jsou trosky záchodů, jejichž používání v římských legiích podporovalo utužování vojenského kolektivu.